Ahoj rodino,
den T konečně nadešel. Ráno jsem nemohla dospat. Den odjezdu na Tábor je tu. Dopoledne jsme dobalili poslední maličkosti a co odpoledne? Odpoledne? Odpoledne? Přeci odjezd na Tábor, řízek je uložen v batůžku a jedeme.Při příjezdu nás čekali roztodivní pozemšťané s transparenty: "Vítej Aštare", "Aštar žije“ nebo "Dnes přiletí Aštar“,… Vůbec jsem tomu nerozuměla, ale kamarádi z oddílu mi tajemství poodkryli. Minulý rok se totiž účastnili Expedice Amazonka, kde na dobrodružné výpravě hledali blahodárný pramen této řeky. A právě Aštar, mimozemská bytost, jim nakonec pomohl. Ihned poté odcestoval do vesmíru s dovětkem, že se zase shledají. A dnes má být ten den, kdy se Aštar zase vrátí.
Po večeři (šmakozní kuře na paprice) jsme se shromáždili u ohniště a napnutí jak kšandy čekali na přílet Aštara. PRÁSK, BUM, BÁC! Co se děje? Všude dým a kouř. Nacházíme odvahu a jdeme prozkoumat okolí tábora. Hustý dým nám ukazuje cestu a co nevidíme? Kousek od tábora leží trosky vesmírného tělesa, v jehož okolí stojí prazvláštně oděné osoby a také zelený mužíček - Aštar!
Aštar promluvil jazykem, kterému jsme nerozuměli, naštěstí jeho posádka češtinu ovládá a také výtečně překládají. Prý letěli za námi, bohužel ale ztroskotali. Jsou ve službách mocného Impéria a objevují starodávné světy. Nyní se vracejí na svou domovskou planetu a vezou si s sebou vzácné artefakty - Tyč z planety obrů, Vesmírný klóbrc a tajemnou Kostku.
Jedna dívenka z nejmladšího oddílu se šla podívat blíže ke Kostce. Ta se najednou rozsvítila červenou barvou. Co to znamená? Nikdo neví…
Nakonec jsme se s Aštarem a posádkou dohodli, že jim pomůžeme. Rozřadili jsme se do šesti skupin za pomocí tajuplné Kostky - neuvěřitelné. Každý táborník se dotknul kostky a dozvěděl se, do jakého týmu patří. Červená, žlutá, oranžová, fialová, modrá a zelená. Na závěr jsme se rozloučili s vědomím, že o zážitky letos nouze opravdu nebude.
Těším se na zítra, snad samou nedočkavostí ani neusnu.
Krásné sny rodinko,
zdraví vaše Mariánka